Život mě taví ve vysokejch pecích
a jak ta ocel vyjdu pevně kalená
ani smrt nesrazí mě k zemi, přeci
jen k modlitbě dals mi kolena
A tak se vztekám, kaju, rouhám, klamu
okouším ze ctnosti i z neřestí
hora touhy, s níž jsem přivázaná k lanu
ta příčinou byla všech mých neštěstí